Lokomotivy řady 230 vyráběné pro východoněmecké říšské dráhy (Deutsche Reischsbahn), později po sjednocení obou zemí – přeznačeny na řadu 180, mají poměrně velkou fanouškovskou základnu dodnes. U nás se o takové třídní oddanosti hovožit snad ani nedá, sesterské lokomotivy řady 372 a později 371, nemají zrovna dobrou pověst, minimálně co se poruchovosti týká.

Předloha z Plzně

Zůstaňme ale u německých verzí. Německé i tehdy Československá verze, byla primárně určena pro vozbu mezinárodních, tehdy internacionálních expresů přes společné hranice DDR a ČSSR. Stejně tak tomu bylo i v případně nákladní dopravy. Obě řady ve svých zemích měli technickou přechodnost, lokomotiva této řady pod ČSD 371/372 mohla jako jediná zajíždět až do Berlína, Lipska, Saské Kamenice ap. Německé verze plzeňských lokomotiv řady 230 pak na osobních vlacích do Prahy, s nákladními pak do Kutné Hory, Kolína, Nymburka, Včetat, Lysé nad Labem, Libně či Lovosic.

To byla tedy jejich provozní rutina trvající ještě přes první dekádu nového tisíciletí. V Německu zůstana dnes již pouze jediná muzeální, zbytek byl odprodán do ČR. Naopak ČD a ČDC provozují dnes prakticky včechny stroje, a to jak v osobní tak i nákladní vozbě. Lokomotivy ČDC jsou v poslední době opatřeny rovněž korporátním lakem Najbrt.

Model od ACME a Roco „malý verus VELKÝ“

Pokud jde o model, obě lokomotivy jsou zpracovány do velkých detailů od své původní předlohy. Oblíbené téma modelářů dodnes plní diskuze, zda je model jednoho či druhého výrobce přesnější nebo v něčem minimálně lepší. Otázkou ale zůstává, proč je model ACME nižší, kratší a užší – ačkoliv Roco má svůj model po přeměření naprosto přesný. U ACME je plusem jeho perfektně vypracovaná střecha skříně, kde opravdu jsou všechny detaily od předlohy, u Roco se trochu na střeše „šetřilo“!

Musím ale dodat, že zkušené oko modeláře si na detailech obou modelů přijde na své. Jelikož vlastním několik modelů od těchto dvou výrobců, nejvíce pak Peršingy 163, ESO 362 a 363 ČDC, případně 371 Lucku a Pepina, tak i 180 které je tento článek určen.

Od Roco mám zatím všechny doposud vydané modely 372 a 371 v ČSD, ČD a ČDC verzích. Je evidetní, že ACME se snaží vydávat jeden model za druhým, a ve verzích nenechává nic náhodě, protože je otázkou času kdy Roco přijde se svými verzemi zde jmenovaných, minimálně pak u reko ESO 363.5 nebo 362 a 363 ČSD, ČD, ČDC a ZSSK nebo RegioJet. To ale předbíhám, zatím firma nic neohlásila a v dohlednu nějaké takové modely nemůžeme ani očekávat.

Velkým mínusem u ACME jsou kromě tedy velikostních onoho modelu, patice pro dekodéry PluX21, v originálním naprosto nepoužitelným ozvučením pak ESU5. Dekodéry ESU5 jsou sice špičkové, a jejich použití např. u parních lokomotiv Trix, který od tohoto výrobce odebírá dekodéry pro své modely, jsou precizní a kvalitativně možná i trochu lepší než některé odvozeniny dekodérů Zimo použivaných u Roco.

ESU dekodéry ale naleznete mimo firmy Trix také u modelů Brawa. Problémem v ČR je fakt, že nikdo tyto dekodéry zatím neumí přehrát zvukovými projekty, protože pro ně nejsou zvuky zpracovány, mají totiž jinou datovou architekturu. Pokud tedy výrobce přímo model pro ČSD nebo ČD nevyrábí, nejsou zvuky v takovém případě dostupné vůbec, a jedinou možností pak je nákup modelu v DC verzi s tím, že bude osazen dekodérem pro 21pin,