Jelikož jsem zde už v několika článcích psal, že dělám i německou parní sféru což obnáší nákupy velmi drahých modelů parních lokomotiv. Investice je jedna věc, plán přestavby pak druhá. Víme, že mnoho německých parních lokomotiv slouží jako zdroj dílů pro parní lokomotivy ČSD, a nikoliv jen těchto. Dobrým příkladem je německá parní lokomotiva BR50. Tento model slouží pro vytěžení dílů pro stavbu Štokra 556.

A takto by se mohlo pokračovat, protože téměř každá lokomotiva ČSD má předlohu u našich sousedů, minimálně pro použití zmíněných podvozkových částí s rozvody, ale také tendry. tyto velmi náročné přestavby mohou být i nákladné. Stavba Kremáka s pojezdem a dalšími díly, které je nutné nakoupit v manufaktuře Weinert, vyjde na více jak 18.000 korun.

Ostatně, manufaktura Weinert je velmi dobrý zdroj i pro jiné nákupy dílů a komponent. Konkrétně pro Kremáka 534 nabízí celkově 19 různých komponent, a to od armatur, kohoutů spojky vody z tendru do kotle, dýmnice, rozvody, dvojkolí, ozubené plastové a kovové pastorky ap.

My si ovšem musíme položit otázku, zda přestavby, a vlastně i kompletně přepracované drahé modely jsou cestou jak se k toužebnému modelu dostat, myslíme že ano. Velkým mínusem pak je nedostatek dílů pro různé realizace, částečně tyto nedostatky řeší 3D tisk, případně zmíněný specialista Weinert.

Mým osobních příkladem je nákup parní lokomotivy rakouské dráhy 77.23 a její ČSD verze 354.1

Protože jsem původně uvažoval o přestavbě 77.23 do některé ČSD epochy a provozního zařazení z nějakého depa, ponechám model v původním provedení. Ostatně, ani plánovaná 354.1 od Roco není zcela plnohodnotným provedením naší řady 354.1!