Výrobce modelů Rivarossi připravil do prodeje v letošním roce poměrně zajímavou novinku, část vozů internacionálního vlaku Tourex v H0. Realita byla taková, že se na vozbě těchto tzv. vlaků přátelství jezdící mezi tehdejší NDR a Jugoslávií, podílelo hned několik státem vlastněných dopravců.

Konkrétně Tourex sice nebyl vedený v oficiálních jízdních řádech, jezdil ale pravidelně. Jednalo se o vlak pro tehdejší dělnickou třídu, která jezdila za odměnu za létem do zmíněné Jugoslávie, ale také k moři do Bulharska a Rumunska. Na vozbě vlaků přátelství a socialistické spolupráce, kooperovala u vlaku Tourex, jak mateřská Deutsche Reichsbahn, tak i dopravci ČSD, CFR z Rumunska a MÁV z Maďarska.

Tourex jezdil v trase: Drážďany – Děčín – Olomouc – Budapešť – Bukurešť – Varna. ČSD se na skladbě soupravy se svými vozy příliš nepodílelo., poze ve stanici Budapešť docházelo k připojování maďarských lehátkových nebo lůžkových vozů. Celá trasa tak byla spíše v direktivě DR a CFR. Rumunské CFR a Bulharské BDŽ pak nasazují do vlaku jak své lůžkové a lehátkové vozy, tak zajišťují i potravinový servis pro restaurační vozy.

Provoz byl zahájen v roce 1956 s říšskými lokomotivami depa Drážďany, ty pak v Děčíně střídala naše řada 498.1 depa Děčín nebo Praha. Lokomotiva na našem území byla vedena až do stanice Brno, odkud si vlak pravidelně přebírala lokomotivní četa depa Bratislava. Dále pak stroj pokračoval do přechodové stanice Rajka, kde se lokomotiva ČSD odpojila. Vozba a nasazené lokomotivy na území železničních správ Maďarska, Rumunska a Bulharska nejsou dochovány.

Zvláštní vlak Tourex byl tedy složen z různých vozů, později i ve všemožných barevných schématech. Jelikož se jednalo o dělnický rekreační spoj, nasazovalo se do vlaku hlavně to nejlepší co bylo k dispozici a provozně v pořádku. Převaha barevného schématu MITROPA později barevnou rozmanitost vytlačila. Spoj, a ne jen tento, byl velmi oblíbený. Mimo restauračních vozů, byl v soupravě řazen i vůz pouze pro přepravu batožiny a kufrů. Další skladba už obsahovala pouze lůžkové a lehátkové vozy.

Postupná elektrifikace přivedla Tourex na pravobřežní trasu z Bad Schandau odbočkou na Děčín východní nádraží, a dále po uhelné magistrále přes Kolín a Brno do Štůrova. Parní trakci už koncem padesátých let vystřídala ta elektrická, a tak do čela internacionálního Tourexu nastupuje řada 140 a 141, ještě později dvojička řady 130. řada 130 se na Tourexu a podobných spojích v relaci Děčín – Nedakonice, udržela až do poloviny osmdesátých let. V Nedakonicích se do čela MITROPA vozů postavila často řada 2×242 depa Brno. Brněnský plecháč pak celou soupravu odtáhl až do stanice Rajka.

Existenci internacionálních dělnických vlaků ukončil pád socialistických vlád jednotlivých zemí, především pak postupné otevírání hranic. Význam těchto vlaků zcela padl zájmem o jiné destinace v Evropě i ve světě.

Rivarossi tak umožnila sběratelům získat poměrně unikátní SET těchto vozů, které nebude problém dopnit o další vozy CFR, MÁV nebo BDŽ a ČSD. My na svém klubovém kolejišti s nasazením do provozu sice počítáme, ale pouze s průjezdem přes modelovou stanici Děčín hl.n. a parní německou lokomotivou řady 023 či 01.